Zlatá Ktiš (něm. Goldentisch) je zaniklá osada, která stávala na březích klauzury Zlatá Ktiš, necelý kilometr od osady Žofín. Při povodni v roce 1794 se hráz klauzy protrhla a hned o rok později byla nahrazena novou, ještě mohutnější. Ta vydržela až do tisícileté vody v srpnu 2002, kdy se protrhla podruhé. Naštěstí byla i tentokrát, v roce 2005 obnovena a zdokonalena novým, bezpečnějším přepadem. Osada však nebyla po odsunu německých obyvatel po roce 1945 dosídlena a zanikla. Do dnešních dob se z ní zachoval pouze litěný kříž umístěný mezi dvěma kaštany na hrázi, pár ovocných stromů a trsy zlatožlutých narcisů, které každé jaro vykvétají na stejných místech jako kdysi.
Délka trasy: celkem 43 km
Dnes zbylo z Mýtin jen pár zdí. Dochována zůstala mimo jiné kaple, postavená roku 1903 v novorománském slohu. Od roku 2003 je na dobu 20 let pronajata občanskému sdružení Neocastri, které se rozhodlo ji zachránit. V současné době je bez lucerny v důsledku zhroucení krovu, který však je již opraven a dále byla postupně osazena také nová okna a dveře. Má netradiční postavení oltáře, který směřuje na jihozápad. Poblíž kaple jsou zřetelné zbytky bývalé kovárny. Na potoku pod ní, asi sto metrů po proudu se dochoval téměř nepoškozený klenutý kamenný mostek. Kromě toho lze v okolí nalézt několik dochovaných sklepů. Na západní straně zaniklé obce stojí za zmínku napůl zřícená zemědělská usedlost, která byla provizorně zastřešena a je využívána jako skautské tábořiště.
Délka trasy: okruh 8,5 km
Stejnojmenná přírodní památka, horský smíšený les na vrcholu byla vyhlášena roku 1992 na ploše 14 ha. Jedná se o cenný zbytek přirozeného smíšeného porostu (stáří 130-160 let) květnatých a acidofilních bučin, které místy přecházejí až k bučinám suťovým klenovým se soustavou lesních pramenišť. Z fauny zde žijí někteří vzácní plži, brouci a ptáci vázaní na přirozené bukové porosty.
Vrchol a jeho okolí je po orkánu Kyrill v roce 2007 zasaženo rozsáhlými polomy, proto zde je možnost poměrně dobrých výhledů do krajiny. Pohořský rybník (též nádrž Jiřice) byl vybudován v polovině 18. století na stejnojmenném potoce.Vlastní obec Pohoří vznikala okolo silnice do rakouského Freistadtu od roku 1758 a rychle se rozrůstala. Roku 1890 mělo celkem 186 domů. Rok 1946 však pro něj znamenal odsun německy mluvících obyvatel a bourání domů. Po roce 1955 vylidňování pokračovalo až k úplnému zániku. Dnes dochází k jeho znovuoživení, především pro rekreační účely. Rybník s oblibou využívají kolemjedoucí cyklisté a kolemjdoucí turisté k osvěžujícímu koupání v rašelinou zbarvené vodě.
Délka trasy: okruh 63 km
Národní přírodní památka prales Hojná Voda, vedená i na seznamu UNESCO, se nachází na svahu hory Vysoká (1.034 m) 4 kilometry od obce Hojná Voda v Novohradských Horách. Dnes má rozlohu 8,56 ha a těsně hraničí s Rakouskem. Kolem pralesa byla vybudována naučná stezka. Její první část kopíruje tzv. Süsovu cestu, z ní pak odbočuje, klesá a podél státní hranice se vrací zpět. Ze zastávek se dozvíte více o fauně, floře, stáří pralesa, vlivu člověka, výzkumu, mapování, historii pralesa a o významných lesnických exkurzích.
Délka trasy: okruh 29,5 km
Terčino údolí leží jihozápadně od městečka Nové Hrady v bezprostřední blízkosti osady Údolí, v nadmořské výšce asi 500–550 m. Kromě vlastního parku je do území zahrnuta i významná kulturní památka – středověká tvrz Cuknštejn. Národní přírodní památka (NPP) Terčino údolí byla vyhlášena v roce 1992 (jako státní přírodní rezervace již v roce 1949) na rozloze 139,29 ha. Park představuje mimořádný příklad rané krajinářské tvorby, čímž se řadí k nejvýznamnějším historickým parkům v České republice. Najdete zde i naučnou stezku, která prochází nejzajímavějšími místy Terčina údolí a seznamuje návštěvníky s jeho historií, krajinářskými prvky, faunou a florou.
Délka trasy: okruh cca. 9 km
Rašeliniště Červené blato na Třeboňsku na jihu Čech patří k nejzajímavějším přírodním rezervacím v České republice. Vrstva rašeliny v něm dosahuje na některých místech hloubky až osmi metrů. Jedná se v podstatě o močál, nacházející se na okraji Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, mezi městečky Trhové Sviny a Suchdol nad Lužnicí. Na dnešním území rezervace se od roku 1774 těžila rašelina pro blízkou sklářskou huť. Těžba byla ukončena ve 20. století.
Rašeliniště je velmi cenné, neboť je dosud málo narušené a zachovalo si tvárnost tundry a druhovou skladbu rostlinstva z raně poledového období. Rezervací prochází stejnojmenná naučná stezka. Pětikilometrový vycházkový okruh se šesti zastávkami vede bažinou po upravených cestách. Turistická stezka začíná v osadě Jiříkovo Údolí, kam se i vrací.
Délka trasy: okruh 23 km
